Archiv autora: Jiří Hofman

Termín příštího zasedání synodu

Děkujeme za váš zájem při sledování webu synodcce.cz, a také za četné náměty a připomínky během samotných jednání.

Příští zasedání synodu se uskuteční ve dnech 21.–23. května 2020. Rádi vám jej opět zprostředkujeme.

Shrnutí 1. zasedání 35. synodu

V budově Autoklubu ČR v pražské Opletalově ulici se od 16. do 18. května konal synod Českobratrské církve evangelické. Přibližně stovka účastníků jednala o společné budoucnosti, otázkách víry i o ekonomických záležitostech. Podrobné zpravodajství a detaily jednání naleznete v rámci stránky níže. Zde vám nabízíme krátký souhrn těch nejdůležitějších bodů a závěrů třídenního zasedání.

Strategický plán

Byl přijat Strategický plán církve do roku 2030. Dokument určuje sedm oblastí, které pro další desetiletí života a práce ČCE identifikovala strategická komise jako nejdůležitější a ke každé přináší sadu navržených konkrétních opatření. Věnuje se živému a otevřenému sboru, řeší zbožnost jako péči o víru, srozumitelnost a misijní otevřenost, klíčové lidi, přechod na samofinancování, diakonii, kaplany a Evangelickou akademii a efektivní řízení a hospodaření. S plánem bude nyní seznámena církevní veřejnost a postupně bude dílčími úkoly naplňován.

Průvodce kazatelskou službou

První kroky navržené ve strategickém plánu začal synod realizovat už letos. Zřídil místo celocírkevního faráře pro duchovenskou službu, tedy jakéhosi průvodce kazatelskou službou od jejího prvopočátku, kdy mladí lidé zvažují studium „na faráře“ až po její ukončení v důchodovém věku. V posledních letech se totiž stávalo, že mladí faráři odcházeli z činné služby, protože neměli potřebnou oporu, nedařilo se jim sladit pracovní a rodinný život nebo měli očekávání, která se nenaplňovala – pro všechny tyto případy bude k dispozici nový duchovní, který bude o službu farářů pečovat. Na tuto pozici byl zvolen Zvonimír Šorm.

Kazatelské úvazky

Synodálové dále upřesnili pravidla pro stanovování kazatelských úvazků v různých konstelacích (jeden farář se stará o jeden farní sbor; jeden farář pracuje na dvou menších farních sborech; kombinace farářské a kaplanské práce; vytváření farářských týmů, kdy se skupina farářů stará o skupinu sborů a mohou si práci dělit dle svých obdarování…). V souvislosti s farářským povoláním řešilo zasedání i otázku platu. Postupně by se měl dostat až na 1,2 násobek mediánu mezd v ČR v roce 2030.

Finanční soběstačnost a investiční kodex

Rozhodovalo se o mnoha ekonomických opatřeních, které řeší odluku od státu. Jejich společným jmenovatelem bylo postupné přebírání plné finanční odpovědnosti za fungování církve: rostoucí odvody do personálního fondu (z jehož výnosů se hradí platy farářů) i repartice (které sbory platí na zajištění chodu církve jako instituce) a s tím ruku v ruce jdoucí požadavek na vyšší finanční obětavost jejích členů. Odvod do personálního fondu se bude nově skládat z paušální části, jejíž výši stanovuje synod (pro rok 2020 je to 140 tis. Kč) a dále z poměrné části, která se vypočítá pro každý sbor zvlášť a zohledňuje jeho aktivity a život za uplynulé období.

S financemi souvisí i otázka investování. Loňské zasedání uložilo zabývat se při operacích na finančních trzích také otázkami etiky a životního prostředí. Protože ČCE investuje nemalé prostředky v investičních fondech, byl nyní přijat investiční kodex církve, který vylučuje takové nakládání s investicemi, které by podporovalo například neetické způsoby podnikání nebo neúměrné využívání neobnovitelných zdrojů a poškozování životního prostředí.

Při investování bude ČCE dbát také na to, aby docházelo ke snižování znečišťování vod, půdy nebo atmosféry, těžby a spotřeby fosilních paliv, eroze nebo degradace půdy, výstavby na nových plochách úrodné zemědělské půdy. Vítaná je naopak podpora cirkulární ekonomiky, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, inovativních technologií, komunitních řešení a rozvojových ekonomik v jejich snaze o snížení negativních dopadů na životní prostředí a život lidí.

Konkrétním krokem k naplnění péče o životní prostředí bude i nově schválená možnost čerpat církevní prostředky z diakonických a rozvojových projektů také na energeticky úsporná a jiná environmentálně prospěšná řešení ve sborech a církevních budovách. „Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje,“ uvedli synodálové ve svém prohlášení. (Jeho celé znění si můžete přečíst ve zpravodajství níže)

Celocírkevní kazatelé a podporovaná místa

Během dalších jednání byli zvoleni noví celocírkevní kazatelé: Jan Štefan (studentský farář pro Evangelickou teologickou fakultu), Aleš Wrana (pro Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci), Mikuláš Vymětal (pro menšiny a humanitární aktivity), Tomáš Jun (pro podporované místo v Ústí nad Labem) a Marta Židková (pro Evangelickou akademii v Brně).

Mezi podporovaná místa se zařadil farní sbor ve Škvorci a v Novém Městě pod Smrkem. Nově vznikla možnost povolávat kaplany také pro diakonickou práci (vedle např. vojenských, nemocničních nebo vězeňských kaplanů).

Další jednání

Synodálové dále rozhodli například o sestavení komise, která se bude zabývat přípravou na rozhovor s lidmi z LGBTQ+ komunity, a také personálně naplnili oblastní pastýřské rady, které jsou nově jen tři. V minulosti byla zřízena pastýřská rada v rámci každého seniorátu, což mělo za následek jejich malé vytížení a z toho pramenící nedostatečnou praxi při rozhodování.

Představení nových pracovníků a hosté synodu

Mezi jednáními se představil nový ředitel nakladatelství a knihkupectví Kalich Petr Schwarz, noví ředitelé evangelických škol či středisek Diakonie. Delegáty pozdravili ekumeničtí hosté z Česka i zahraničí. Vrchní církevní rada Saské evangelické církve Martin Teubner, předseda rady pro ekumenismus české biskupské konference Tomáš Holub nebo člen vedení Jednoty bratrské Raimund Hertzsch.

Prohlášení 1. zasedání 35. synodu Českobratrské církve evangelické

Všichni zakoušíme dopady změn klimatu. Citlivěji vnímáme výkyvy počasí, sucho a problematiku oteplování planety. Jako lidstvo stojíme před dalekosáhlými hrozbami nedostatku pitné vody, snižující se biodiverzity, neobyvatelnosti celých oblastí planety a stěhování milionů lidí. Rozsah problémů mnohé ochromuje. Někteří se snaží situaci ignorovat nebo zlehčovat. Jiní se spoléhají na to, že žijeme ve šťastnější části světa a že se nás změny nedotknou. Jsou však také lidé, které tato situace hluboce trápí a snaží se nejhoršímu podle svých sil zabránit. Někteří přitom propadají chmurám, že vztah člověka ke stvoření se již nezdaří změnit včas.

Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje. Myšlenka stvoření nám pomáhá pochopit, že všechno živé je jedinečné a že Bůh v něm stále působí. To nám dává naději, že každý člověk může přispět k nápravě a stát se inspirací pro druhé. Je třeba solidarity s těmi, kteří změny klimatu nezavinili a na které dopadají nejvíce. Nadějí jsou pro nás mladí lidé, kteří si uvědomují, že budoucí podobu světa je třeba řešit dnes a tlačí na politiky, aby jednali. Podporujeme rozvoj čistých forem energie, ústup od fosilních paliv a zodpovědné zacházení s krajinou. V Českobratrské církvi evangelické chceme hledat všechny možné a dostupné prostředky, abychom náš vlastní podíl na změně klimatu snížili.

Naše společnost se ve vztahu ke klimatickým změnám mylně rozděluje na „aktivisty“ a „realisty“. Globální změny se týkají nás všech. Nepomůže již pouze dobrovolná skromnost jednotlivců, ani změny jen v jedné části světa. Všichni musíme změnit své smýšlení a podílet se na záchraně prostředí. Proto se obracejme na politiky na všech úrovních, na Parlament a vládu ČR, občanskou společnost a všechny jednotlivce, aby situaci vzali vážně a jednali moudře, odpovědně a solidárně, aby se podařilo zpomalit změny klimatu a zastavit ničení životního prostředí.

Sobotní jednání uzavřela zasedání synodu ČCE

Sobotním odpoledním jednáním vstoupilo 1. zasedání 35. synodu Českobratrské církve evangelické do své závěrečné části. Na programu tou dobou stále zbývalo mnoho bodů, včetně návrhů komisí a témat, které plénum odložilo během uplynulých jednání.

Na úvod vystoupil Ondřej Titěra s připomínkou projektu 30 svobodných let. Požádal přítomné, aby nahlédli do svých sborových i osobních archivů a vyhledali fotografie, texty nebo jiné vzpomínky z listopadu 1989. Na vznikajícím webu 30svobodnychlet.cz si chceme společně připomenout aktivitu sborů a jednotlivců, kteří často stáli u zrodu místních buněk Občanského fóra a byli přímými aktéry probouzení svobodné společnosti.

V následujícím jednání vznikla možnost povolávat kaplany pro diakonickou práci (vedle např. nemocničních nebo vězeňských kaplanů…). S kaplany pro diakonickou práci se dosud nepočítalo a nově schválená změna takové povolávání umožňuje.

Možnost oddávat pro výpomocné kazatele oproti tomu schválena nebyla. Vedle faráře nebo jáhna povolaného ke službě v církevním sboru a kaplana vyslaného ke službě v jiných institucích se nově uvažovalo i o tom, že by mohli oddávat také výpomocní kazatelé z řad učitelů teologie a bývalých farářů, jáhnů a kaplanů ve výslužbě. Účastníci synodu to po kratší diskusi odmítli, s odvoláním na fakt, že by se tím celý systém velmi zkomplikoval a rozhodnutí by vedlo proti snahám v minulých letech.

V dalších bodech synod kontroloval plnění usnesení dřívějších jednání. Ve všech případech konstatoval, že jsou usnesení splněna nebo průběžně plněna. Jednalo se například o oblast ochrany osobních údajů v církvi, přípravu nové agendy, rozhovor o postavení farářů v církvi apod. Synod také poděkoval členům komise Cesta církve 1945-1989, ukončil její činnost a doporučil členům ČCE, aby se s těmito publikacemi seznámili.

Nový kazatel pro duchovenskou službu

Zvonimír Šorm objektivem České televize v pořadu Cesty víry

Dalším velkým tématem bylo zřízení místa celocírkevního kazatele pro duchovenskou službu. Náplní jeho práce by měla být komplexní péče a pomoc kazatelům v nejrůznějších situacích. Staral by se o soustavnou práci s faráři a farářkami v činné službě a to ve všech fázích jejich pracovního života: při nástupu na vikariát, hledání prvního kazatelského místa, změny kazatelských míst… Dále by pečoval o sladění pracovního a rodinného života kazatelů a kazatelek, o dobré podmínky pro jejich práci, pomáhal by řešit kazatelské krize a asistoval by například během přípravy na ukončení činné služby farářů a farářek. V rozpravě zmínil Roman Mazur výsledky šetření, během něhož se při dotazování dvě třetiny farářů vyslovily v tom smyslu, že považují možnosti sdílení se ve své službě za klíčové a přitom ze strany církve nedostatečně řešené. Tomáš Vítek následně zmínil zkušenost ze zahraničních církví, kdy například v případě odcházení kazatele ze sboru a během volby nového jde o komplexní doprovázení a už to samo o sobě by v ČCE prospělo. Synodní senior v závěru rozpravy poukázal na velké množství odcházejících kazatelů z činné služby. Faráři a farářky, o kterých víme, že je v činné službě něco trápí a nemají k dispozici účinnou oporu a nástroje pro řešení, než právě odchod ze služby. „Myslím, že kdybychom takového celocírkevního kazatele měli už před lety, že by k mnoha těmto odchodům nikdy nedošlo,“ uzavřel synodní senior diskusi. V následném hlasování bylo místo zřízeno nejtěsnější možnou většinou hlasujících.

V dalším průběhu synodálové do této služby jednoznačně zvolili Zvonimíra Šorma.

 

Další jednání

Odložená jednání přinesla prodloužení doby podpory kazatelského místa seniorátního faráře Ústeckého seniorátu ČCE o dva roky. Výše podpory bude činit 90% stanoveného odvodu do PF. Synod rovněž prodloužil dobu podpory kazatelského místa ve FS ČCE ve Šternberku na dobu dalších dvou let, a to od 01.02.2020 do 31.01.2022. Výše podpory bude činit 75% částky odvodu do personálního fondu.

Prodloužení existence Ochranovského seniorátu při Českobratrské církvi evangelické schválili hlasující na dobu neurčitou.

Podrobněji se řešila budoucnost objektu Doubravka v Luhačovicích. Sbor v Uherském Hradišti o něj prostřednictvím své kazatelské stanice v Luhačovicích projevil zájem. Zasedání jej bezúplatně převedlo do vlastnictví FS, a zároveň stanovilo podmínku využívání v souladu s předloženým projektem. Aby si zasedání synodu udrželo určitou možnost kontroly (využívání a zamezení případného následného prodeje), stanovilo možnost do budoucna od darovací smlouvy odstoupit.

Tolik diskutovaná koncepce odvodů do personálního fondu prozatím nenabyla definitivní podoby. Výhled, který se postupným zvyšováním v následujících letech dostane až na částku 680 tisíc Kč za farní sbor (v roce 2030) nakonec nebude tím definitivním. Synod pověřil synodní radu, aby pro příští zasedání zpracovala podrobnější prezentaci včetně proměnných a dalších faktorů, které do kalkulace promlouvají a odůvodnění, jak s nimi ekonomické výhledy pracují.

Úplně posledním bodem na programu byly návrhy, které pro zasedání synodu nebyly připravené předem, ale vzešly přímo z jeho jednání.

Nově bude možné do diakonických a rozvojových projektů zahrnout i projekty týkající se životního prostředí. Vedle budování sboru a misie, výchovy a vzdělávání a diakonické práce tedy přibude čtvrtá kategorie, která by mohla podpořit například ekologická opatření na církevních budovách, opatření proti suchu a podobně.

Synod uložil synodní radě, aby jmenovala komisi, která se bude zabývat přípravou na rozhovor s lidmi s LGBTQ+ komunity a přípravou stanoviska ČCE k otázce, zda je svazek dvou lidí stejného pohlaví partnerstvím nebo může být i manželstvím. Jmenovaná komise předloží výsledky své práce 2. zasedání 35. synodu ČCE. V následné diskusi se vyjasnilo, že půjde o interní rozhovor v rámci církve. Petr Pivoňka upřesnil, že je na čase tuto otázku v církvi otevřít a vyjasnit.

Hlasovalo se také o proporcionálním navýšení počtu synodálů, které by lépe reflektovalo zastoupení větších seniorátů na synodu. Návrh Romana Mazura ovšem neprošel.

35. synod Českobratrské církve evangelické v závěru svého 1. zasedání schválil prohlášení týkající se odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Jeho celé znění naleznete v samostatném boxu.

Synod zasedal i v pátek podvečer

Páteční podvečerní jednání se konalo nad rámec původně plánovaného rozvrhu. Předsednictvo se totiž rozhodlo pokračovat v plenárním zasedání i po večeři a vzhledem ke zpoždění oproti původnímu harmonogramu se synodálové sešli v hlavním sále i v pátek od 19 hodin.

Došlo ke sloučení FS Ochranovského seniorátu v Koberovech s FS Ochranovského seniorátu v Železném Brodě.

Synod během tohoto jednání zřídil místo celocírkevního kazatele s určením pro školy EA v Brně a povolal na toto místo sestru Martu Židkovou na dobu určitou od 1. září 2019 do 31. srpna 2024 na pracovní úvazek ve výši 60%.

Mezi podporovaná místa se zařadily FS ČCE ve Škvorci a v Novém Městě pod Smrkem.

Už ve čtvrtek předsednictvo oznámilo, že vzhledem k organizačním komplikacím bude třeba revokovat loňské rozhodnutí o místě a času konání 2. zasedání 35. synodu. K termínovému posunu nakonec nedojde a příští jednání se tedy uskuteční ve dnech 21.–23. května 2020. O místě rozhodne předsednictvo. Synod také stanovil dobu konání 3. zasedání 35. synodu na dny 20.–22. května 2021. O místě konání rozhodne 2. zasedání 35. synodu.

Synod pokračuje do pozdních nočních hodin uzavřeným jednáním v komisích.

Nově přijatý investiční kodex ČCE

Etický investiční kodex ČCE definuje pravidla pro investování dlouhodobých finančních prostředků ve správě povšechného sboru, seniorátů, farních sborů i Diakonie ČCE, případně dalších právnických osob spadajících pod ČCE, ať už správa probíhá vlastními silami nebo prostřednictvím jiných subjektů.

Výčet pravidel nemůže být nikdy konečný a dokonalý. Vždy je třeba přihlížet k tomu, aby nebyly porušeny morální a etické zásady plynoucí z křesťanské víry, bylo dbáno o dobré jméno ČCE a nezapomínalo se přitom na prostředí, které pro své životy potřebujeme.

Mezi nepřípustné investice patří zejména jakékoliv aktivity, kde dochází k:

  • podpoře terorismu a zbrojního průmyslu,
  • podpoře násilí nebo bezpráví,
  • využívání dětské nebo nucené práce,
  • podnikání, které by vedlo k přímé podpoře pronásledování lidí na základě příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení či náboženského vyznání,
  • podnikání, které by vedlo k přímé podpoře totalitního režimu,
  • produkci nebo distribuci tabáku, alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek,
  • těžbě deštných pralesů, nebo zpracování produktů produkovaných na jejich místě,
  • zásadnímu poškozování životního prostředí,
  • výstavbě či jinému nepřípustnému zasahování do vzácných biotopů a kulturního dědictví,
  • podnikání v oblasti hazardu, loterií,
  • podnikání založené na pyramidových schématech (letadlo),
  • půjčování na nepřiměřeně vysoký úrok,
  • podnikání zneužívající postavení chudých a zadlužených,
  • utrpení a týrání zvířat.

Při investování bude ČCE dbát také na to, aby docházelo ke snižování:

  • produkce nebo využití toxických a radioaktivních látek,
  • znečišťování vod, půdy nebo atmosféry,
  • těžby a spotřeby fosilních paliv,
  • těžby ostatních nerostných surovin, resp. materiálových i energetických vstupů,
  • eroze nebo degradace půdy,
  • výstavby na nových plochách úrodné zemědělské půdy,
  • negativních vlivů na životní prostředí obecně.

Vítaná je podpora cirkulární ekonomiky, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, inovativních technologií, komunitních řešení a rozvojových ekonomik v jejich snaze o snížení negativních dopadů na životní prostředí a život lidí.