Archiv autora: Jiří Hofman

Synod odsouhlasil stavbu škol, jednal o strategickém plánu a ohradil se proti extremistům

LITOMYŠL/PRAHA (04.06.2018) – Nejvyšší řídicí a zákonodárný orgán Českobratrské církve evangelické (ČCE) zasedal v Litomyšli od 31. května do 2. června. Řešil aktuální otázky správy církve i její směřování v budoucnu.

Přibližně stovka delegátů, poradců a hostů z celé republiky i ze zahraničí se sjela do litomyšlského areálu Zámeckého návrší, kde jednala o životě církve. Za přelomové rozhodnutí lze považovat schválení stavby dvou nových pražských škol – v Holešovicích a Modřanech.

Církev tak odkazuje na tradici a dobrou pověst svého školství a plní své odhodlání vložit část restitučních financí do společensky prospěšných projektů. Bratrská základní škola na Praze 7 už dlouho volá po svém rozšíření o druhý stupeň. Mezi rodiči i zastupiteli má skvělé jméno. Zdejší rodinná atmosféra, špičkoví učitelé i hodnoty, které si škola vytyčila jako prioritní, to vše po necelých 30 letech fungování znamená beznadějně plnou kapacitu a pověst jednoho z nejlepších zařízení, kam se děti mohou dostat (nejen v rámci Prahy 7). V podobné situaci je škola Evangelické akademie v Modřanech. Obě se nyní dočkají rozšíření a zbrusu nových budov.

Církev tím navazuje na dlouhou a prestižní tradici evangelického školství, a také na podobně fungující společensky prospěšné dílo Diakonie ČCE, která vedle několika škol provozuje zejména sociální, zdravotnické, humanitární a rozvojové služby.

S výhledem do budoucna

Představitelé Českobratrské církve evangelické dále jednali o strategickém plánu na příštích 12 let. Pod názvem “Reformanda 2030” jej představili členové strategické komise. Měl by přinést flexibilnější přístup k práci kazatelů i snadnější slučování nebo rušení neaktivních sborů. “Jde o materiál v duchu křesťanského pragmatismu,” definoval základní přístup prezentující senior pražského seniorátu Roman Mazur. “Chceme a umíme efektivně podpořit to, co funguje. Nefunkčním společenstvím chceme nabízet alternativy a dát jim konkrétní podněty k přemýšlení o jejich budoucnosti,” uzavřel Mazur.

Na strategickém plánu se bude ještě pracovat, protože má vícero rovin než jen diskutovanou personální. A hlavně se o něm bude diskutovat i v rámci celocírkevní konference, kde chtějí autoři dát prostor k vyjádření širší veřejnosti z řad členů církve. Konference proběhne pravděpodobně v návaznosti na lednový farářský kurz. Kompletní plán včetně výstupů konference by měli členové komise připravit do příštího zasedání synodu.

S výhledem na další roky jde ruku v ruce otázka financování. Živě diskutovaným bodem se stala výše repartic na následující období. Skokové zvýšení o 100%, které by odpovídalo ekonomické realitě, nakonec neprošlo. Stoupající trend se ale přeci jen projevil. Na příští rok zástupci schválili přibližně třetinové  navýšení, a navíc deklarovali snahu nastavit zvyšující se odvody v podobném duchu, jako tomu je v případě personálního fondu.

Narůstající extremismus ve jménu křesťanských hodnot

Účastníci synodu při svém jednání dále reagovali na aktuální situaci ve společnosti a vydali prohlášení, ve kterém se ostře ohradili proti rostoucímu zneužívání křesťanských hodnot extrémisty a populisty:

„Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání.

V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.“

Na prohlášení synodálů a synodálek bezprostředně reagoval i synodní senior Daniel Ženatý: „Nehodnotíme hru. Nepokoušíme se ji interpretovat. Ani náznakem nezlehčujeme ty, kdo se modlili za to, aby hra nebyla hrána, kdo před divadlem i v divadle protestovali proti jejímu provedení. Vymezujeme se jednoznačně proti těm, kdo hru násilím přerušili, kdo obsadili jeviště, a nebyli upřímně věřící křesťané, naopak, byli to lidé doložitelně propojení s neonacistickými hnutími v naší zemi. V tom spočívá vážnost situace. Když se nyní těmto silám nepostavíme na odpor, může se stát, že do některého nedělního shromáždění naší církve přijde skupina deseti mužů s holými hlavami, v kožených bundách, posadí se do předních lavic, a uprostřed kázání o tom, že Romové, stejně jako kdysi Samařani, jsou naši bratři a sestry, vystoupí, a násilím bohoslužby ukončí. A přivolaná policie řekne, že není schopna rozlišit, kdo ve shromáždění mluvit může a kdo ne, je jí líto a odejde. Tímto směrem se ubírá usnesení synodu. Odmítá, aby se neonacisté stali těmi, kdo kážou Kristovo evangelium,“ zdůraznil Ženatý.

Správa církve i otázky víry

V rámci ostatních jednání účastníci synodu například narovnali neutěšený stav, kdy kaplani (např. vojenští, vězeňští nebo nemocniční) v minulosti nemohli v rámci svého povolání oddávat. Nově se jim tato pravomoc opět navrátí.

Kromě toho se i v rámci strategií do budoucna řešilo postavení farářů a presbyterů (laických pracovníků) v církvi. Synod apeluje na staršovstva sborů, aby na své kazatele a kazatelky pamatovala v přímluvách, věnovala čas pečlivým rozhovorům s nimi, naslouchala jim a věnovala jim čas na vzdělávání, rodinu a odpočinek.

Zasedání odsouhlasilo nastolený směr v přípravě nové Agendy. Schválilo tak určitou jednotnou podobu bohoslužby. Naopak texty vyznání a modlitby Páně se prozatím nemění. Toto téma dostane k řešení až synod v roce 2019 s odkazem na fakt, že je třeba další diskuse.

Plánovanou změnou je úprava systému pastýřských rad, kdy seniorátní pastýřské rady byly leckdy nedostatečně vytížené a tím pádem nezkušené. Proto dochází k radikální změně: nově budou fungovat tři oblastní pastýřské rady, kdy každá z nich pokryje oblast několika seniorátů. Nad nimi se zřizuje celocírkevní pastýřská rada, která ve druhém stupni řeší případná odvolání z rad oblastních.

Za podporovaná místa synod schválil: FS ČCE v Bošíně, FS ČCE v Praze–Libni (druhé kazatelské místo), FS ČCE v Jihlavě, FS ČCE v Ústí nad Labem, FS ČCE v Berouně, FS ČCE v Krabčicích (kde je farářské místo hojně vytěžováno prací v tamější Diakonii). Podporovaná místa představují ty sbory církve, kde je přes jakékoli dílčí obtíže vidět perspektiva k dalšímu rozvoji. Chceme je na tomto základě nadále rozvíjet a se speciální péčí je solidárně zahrnout do svých budoucích plánů.

Hosté z české i zahraniční ekumény

Třídenní jednání synodu navštívili četní hosté z řad tuzemské i zahraniční ekumény. Mezi jinými i zástupci Valdenské církve v Itálii, Luterské církve v Polsku, Reformované křesťanské církve na Slovensku, Presbyterní církve v Koreji, Luterské církve v Maďarsku, Reformované církve v Polsku, Církve ve Skotsku, Protestantské církve v Nizozemí, Slezské církve evangelické a. v., Církve bratrské nebo Církve československé husitské.

Během sobotního oběda pozdravil vedení Českobratrské církve evangelické farář Valdenské církve v Itálii bratr Bruno Gabrielli:

Pozdrav pro synodního seniora ČCE Daniela Ženatého, synodní radu ČCE a předsednictvo synodu ČCE:

“Děkuji za obnovení dávného historického partnerství, které se datuje už od 15. století. Sdílíme společný stav malých menšinových církví čelících zániku po staletích pronásledování, diskriminace a/nebo vyhnanství, ale stále nepanikaříme a snažíme se potěšit Boha, který je láska v Ježíši Kristu, a jdeme po jeho úzké cestě mezi sekularismem, náboženským fanatismem a tzv. „zapáleným ateismem“. A nechceme, aby byli jiní lidé pronásledováni, diskriminováni nebo prostě utlačováni, když byli donuceni opustit svou vlast na útěku před válkou, diktaturou nebo hladomorem. Migranti a uprchlíci z Afriky a Středního východu, ale i LGBTQ. Děkuji za vaši podporu a snahu přesvědčit vaši vládu, aby sdílela s Itálií „břemeno“ mnoha přistěhovalců přes Středomoří, ale to nestačí: je to jedna z hlavních výzev evropského svědomí a všechny církve musí tuto agendu upřednostnit a zahrnout ji do kázání a učení, stejně jako jejich diakonické práce.”

Podrobné zápisy z jednotlivých jednacích dní, včetně většiny projednávaných bodů a výstupů z nich, naleznete níže na této stránce. Nejsou oficiálním zápisem (ten se v průběhu následujících týdnů teprve bude zpracovávat a verifikovat). Mají představovat především rychlou, krátkou a informačně hodnotnou reflexi proběhlého zasedání.

Prohlášení synodu

Synod Českobratrské církve evangelické, který se sešel v Litomyšli ve dnech 31. 5. až 2. 6. 2018, přijal toto prohlášení:

„Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání.

V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.“

Litomyšl 2. 6. 2018, 4. zasedání 34. synodu Českobratrské církve evangelické

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Zasedání synodu přijalo zprávy o činnosti správní a dozorčí rady Diakonie ČCE i zprávu střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE. Dále synod uložil synodní radě, aby zahájila řízení o změně Církevního zřízení. Konečným výsledkem by mělo být přenesení pravomoci k volbě a odvolávání dozorčí rady Diakonie ČCE ze synodu na synodní radu. Dále zasedání vzalo na vědomí převod nemovitosti v Krabčicích z ČCE na Diakonii ČCE.

Synod usnesl dílčí změnu Řádu diakonické práce v článku 1. Změna čistí zacházení s termíny „poslání“ a „cíl“. Není to totéž. Umožňuje formulovat poslání Diakonie ČCE opřené o její hodnoty, kterými se chce řídit.

Strategický plán církve „Reformanda 2030“

Velkým tématem je připravovaný strategický plán naší církve. Pod názvem Reformanda 2030 jeho koncept prezentoval senior pražského seniorátu Roman Mazur. Dokument plánuje budoucnost ČCE na následujících 12 let. Klade důraz na život a službu farních sborů. Pracuje s restrukturalizací kazatelských míst, s flexibilnějšími úvazky kazatelů a pracovníků, flexibilnější spoluprací mezi sbory navzájem i s ústředím církve. Počítá s každoroční inventurou potřeb sborů a na to navazující expertní pomocí a supervizí od církevní kanceláře. Sám R. Mazur označil představený materiál za strategický plán v duchu křesťanského pragmatismu. „Nemáme pocit, že umíme život víry ve sborech vytvořit. Ale umíme ho efektivně podpořit – umíme podpořit to, co funguje a naopak chceme částečně omezovat to, co funkční není,“ shrnul Mazur ve svém projevu.

Církev jej projedná společně

Z následné obsáhlé rozpravy vzešly dva konkrétní návrhy reflektující vůli diskutovat o strategii v rámci sborů i napříč celou církví. Synod odsouhlasil, že k tématu proběhne celocírkevní konference s adekvátním prostorem na debatu. Předcházet by jí měly výstupy z diskusí v rámci jednotlivých sborů. To vše v takovém předstihu, aby výstupy stihla zpracovat strategická komise a předložit je prvnímu zasedání 35. synodu.

Současné zasedání synodu nakonec vzalo na vědomí předloženou první část strategického plánu a pověřilo synodní radu, aby prvnímu zasedání 35. synodu ČCE předložila konečnou podobu celého strategického plánu. Dále v tomto bodě účastníci schválili následující návrhy.

Otázka stanovení výše úvazku kazatelů

Synod se usnáší, že v rámci restrukturalizace ČCE a na cestě k úplnému samofinancování se výše kazatelských úvazků ve farních sborech bude stanovovat podle následujících zásad a pověřuje synodní radu, aby pro první zasedání 35. synodu připravila návrh provedení tohoto usnesení:

  1. Výše kazatelského úvazku ve farním sboru je dána životem a zájmem tohoto sboru.
  2. Standardní náplň plného kazatelského úvazku stanovuje a průběžně aktualizuje synodní rada.
  3. Výši konkrétního kazatelského úvazku stanoví při každé volbě kazatele seniorátní výbor, a to s přihlédnutím k údajům o životě sboru z výročního evidenčního dotazníku (viz výše bod 1) a celocírkevních standardů (viz výše bod 2).
  4. Pokud život daného sboru nekoresponduje s dosavadní výší úvazku kazatelského místa, bude výše úvazku před volbou přiměřeně upravena.
  5. Případné zvýšení úvazku kazatele bude v průběhu doby povolání ve sboru možné jen se souhlasem seniorátního výboru.
  6. Před volbou nového kazatele bude moci sbor požádat o dočasné zvýšení kazatelského úvazku, jehož je nositelem.

Společná služba kazatele ve dvou nebo více sborech

Synod ukládá synodní radě, aby prvnímu zasedání 35. synodu předložila návrh změny řádů nově upravujících společné povolávání faráře nebo jáhna dvěma nebo více farními sbory. Synod ukládá synodní radě, aby se při přípravě této novely řídila následujícími požadavky:

  1. Sdružení farních sborů bude moci vzniknout pouze za účelem povolání společného faráře nebo jáhna ve dvou nebo více farních sborech. Společného faráře nebo jáhna lze povolat pouze ve farních sborech tvořících sdružení farních sborů.
  2. Sdružení farních sborů již nebude vznikat na základě dohody podle stávajícího znění čl. 8 odst. 2 ŘSC, ale na základě společné povolací listiny příslušných farních sborů, ve které budou uvedeny skutečnosti služby ve všech sborech tvořících sdružení a jejich vzájemné spolupráce.
  3. Součástí společné povolací listiny bude povinně ujednání o nejméně šesti každoročních společných zasedáních správních orgánů sborů sdružení.
  4. Kterýkoliv z farních sborů tvořících sdružení bude moci ze sdružení vystoupit ke dni skončení doby povolání faráře nebo jáhna v příslušných farních sborech.
  5. Součástí novely bude též změna Jednacího a volebního řádu a Pravidel povolávání farářů a jáhnů.

Sloučení či zánik sborů

V případě, že některý farní sbor neplní některou z následujících základních funkcí, příslušný seniorátní výbor zahájí konzultace s jeho staršovstvem. Výstupem těchto konzultací bude buďto společný plán sboru a seniorátního výboru mající za cíl jejich opětovné naplňování nebo návrh seniorátního výboru příslušnému konventu na sloučení či zrušení daného farního sboru. Za základní funkce sboru považujeme:

  1. Schopnost shromáždit k pravidelným nedělním bohoslužbám v sídle sboru v průměru více než 10 osob
  2. Schopnost získat během kalendářního roku pro svůj vlastní život a službu nejméně 50.000 Kč (v součtu vybraných sbírek pro potřeby sboru, vybraných tuzemských darů a vybraného saláru)
  3. Schopnost staršovstva pravidelně se scházet v usnášeníschopném počtu
  4. Schopnost vytvořit dostatečnou poptávku po práci kazatele a schopnost aktivně hledat nového kazatele tak, aby administrace sboru netrvala více než 10 let
  5. Schopnost pravidelně konat přiměřenou misijní, diakonickou či pastorační aktivitu pro okolí sboru
  6. Schopnost zvládnout samostatně příslušnou správní agendu (vč. správy nemovitostí)

Plnění usnesení 3. zasedání 34. synodu (z roku 2017)

Postavení farářů v církvi

Z minulých zasedání synodu vzešel podnět k ideové diskuzi o postavení kazatelů v ČCE. O průběžném stavu a plnění informoval synodní senior Daniel Ženatý. Všechny čtyři návrhy byly synodem následně přijaty:

Synod uložil sborům časté přímluvné modlitby za kazatele nové i stávající, dále apeluje na staršovstva, aby věnovala zvýšenou péči svým kazatelům, dbala na vzájemně otevřené vztahy, dopřávala jim čas na zasloužený odpočinek a na rodinný život, podporovala je v jejich dalším vzdělávání a využívání supervize. Synodní rada by pak měla dbát na připomínání výzev mladým lidem i lidem středního věku a vyzývat je ke studiu teologie, zejména při celocírkevních kurzech, setkáních a sjezdech, a také bude informovat synod v roce 2021 o aktuálním vývoji v postavení farářů v ČCE.

Ostatní

Synodálové a synodálky se věnovali plnění dalších usnesení z 3. zasedání 34. synodu (2017). Vzali na vědomí stav a další okolnosti příprav nového evangelického zpěvníku a nové agendy. Podobně vzali na vědomí i zprávy komise Cesta církve, rozhovor o postavení presbyterů v ČCE a výstupy celocírkevní diskuze o změně názvu církve a plnění usnesení ohledně nového loga ČCE.

Další změny řádů a pravidel v církvi

Z pátečního programu zbyly k projednání záležitosti, se kterými se vyrovnávala a diskutovala je staršovstva všech sborů a konventy seniorátů. Jedná se o změnu kazatelského reverzu, úpravu textů modlitby Páně a vyznání víry a dále také jednání o postavení laických kazatelů, jáhnů a kaplanů.

Ustanovením synodu se mění text kazatelského reverzu

Reverz upravuje závazek kazatele vůči Českobratrské církvi evangelické a platí pro všechny ordinované pracovníky církve. Synod návrh schválil více než dvoutřetinovou většinou (57 hlasy) v tomto znění:

Budu-li ordinován/a ke službě Slova a svátostí a povolán/a za kazatele/ku ČCE, budu tuto službu konat věrně a v poslušnosti trojjediného Boha.

Budu zvěstovat evangelium Ježíše Krista, jak je podáno v Písmu svatém a dosvědčeno ve vyznáních, ke kterým se hlásí ČCE, a sloužit Kristovými svátostmi podle jeho ustanovení.

Svou službu budu vykonávat v souladu s Církevním zřízením a řády ČCE. Zachovám povinnost mlčenlivosti o tom, co mi bude důvěrně sděleno.

Budu dbát na to, aby mým jednáním nebyla snížena věrohodnost ordinované služby, a vyvaruji se všeho, co by narušovalo společenství Kristovy církve.

Úprava textů modlitby Páně a vyznání víry se odložila

Podrobněji se diskutovalo o textu modlitby Páně. Jan Roskovec v rozpravě navrhl odložení rozhodnutí v této věci. Největší rozpory vidí v navrhované formulaci „NA nebesích/V nebesích“, kdy bychom se zněním „na nebesích“ sice přiblížili ekumenickému znění, které je v tomto případě ovlivněno Římskokatolickou církví. Jako takový však nemá oporu ani v původních textech, ani v ekumenické praxi v zahraničních verzích.

Ačkoli zazněly hlasy apelující na sjednocení jednotlivých různých společenství nad společným textem, nakonec v plénu převážil názor, že o finální podobě je třeba ještě diskutovat. Mimo jiné i proto, že ani v jednáních konventů nebylo rozhodování jednotné. Synod tedy uložil synodní radě, aby pro 1. zasedání 35. synodu ČCE připravila návrh textů s náležitým odůvodněním navržených znění. Do nového evangelického zpěvníku i agendy by se měla příprava i řádná diskuse stihnout. Synod zároveň schválil i pozměňující návrh, že zveřejněný text nebude závazným.

Postavení laických kazatelů, jáhnů a kaplanů

V dalším jednání synod vyjasnil postavení bývalých laických kazatelů církve. Nově může synodní rada po rozhovoru s kazatelem a na základě doporučení příslušného farního sboru a seniorátního výboru udělit osvědčení o ordinované službě výpomocného kazatele. Ordinace mu bude udělena po povolání sborovým shromážděním.

Synodálové se zabývali i postavením jáhnů v církvi. Tento bod ve stručnosti navrhuje, že samotná dlouholetá jáhenská praxe na sborech je dostatečným kritériem pro prohlášení za faráře bez absolvování vikariátu. Délka praxe musí v tomto případě být 10 let. Žádost schvaluje synodní rada po předchozím rozhovoru se žadatelem.

Dále přišlo na řadu postavení kaplanů v církvi. Stávající právní úprava totiž nezohledňuje duchovenskou službu konanou mimo rámec sborové služby, zejména ve zdravotnictví a školství: v těchto institucích je totiž obvyklé, že kaplan je zároveň farářem, příp. jáhnem působícím v církevním sboru. Synod schválil, že se věcí má dále zabývat synodní rada a zajistit možnost adekvátní nápravy situace. Na podnět Štěpána Brodského byl návrh pozměněn tak, aby byli zahrnuti i kaplani v sociálních službách, zejména (ale nejen) pro účely Diakonie ČCE.