Archiv autora: Jiří Hofman

Když se sály vyprázdní…

„Zůstaň s námi, Pane, když se stmívá, zůstaň s námi, den se nachýlil. Zůstaň s námi, už se připozdívá, zůstaň s námi, když ubývá sil.“

Večer s chrudimským seniorátem

Změna církevního zřízení: pastýřské rady

V odpoledním jednání synodu, které začalo přibližně s hodinovým zpožděním oproti plánovanému programu, přišly na řadu mimo jiné dva návrhy na změnu církevního zřízení.

Návrh na změnu církevního zřízení, kterým by Diakonie ČCE získala poslance na synodu, neprošel. Změna církevního zřízení by si vyžadovala dvoutřetinovou většinu poslanců (50). Pro změnu hlasovala však pouze necelá desítka přítomných. O návrhu už v minulosti jednaly konventy. Dvanáct z nich se vyslovilo proti změně.

Druhý z návrhů prošel. Týká se úpravy podoby řízení před pastýřskými radami. Návrh sice provázela delší rozprava, ta se ale týkala především technických náležitostí, k nimž se opakovaně vyjadřovali i přítomní právní poradci. Jednalo se mimo jiné o tom, zda křivě obviněný, který by před pastýřskou radou očistil své jméno, mohl případ zveřejnit, jakožto součást své rehabilitace. Plénum se shodlo, že taková možnost nadále trvá.

Přijatá změna upravuje systém pastýřských rad. Oproti dřívější praxi seniorátních pastýřských rad a jedné celocírkevní, nově zavádí systém tří oblastních pastýřských rad (s územní působností dle seniorátní příslušnosti) a jedné církevní, která by věci řešila ve druhé instanci, tj. při odvolání proti rozhodnutí oblastní rady.

Spolu s touto změnou synod schválil i nové znění Řádu pastýřské služby.

Návrh na skokové navýšení celocírkevních repartic rozpoutal diskusi

Rozpravu otevřel senior pražského seniorátu Roman Mazur, když otevřeně pochyboval nad nárazovým zvýšením celocírkevních repartic pro rok 2019 z 5 mil. na 10 mil. Kč (v úhrnu). Na jedné straně vyjádřil podporu a obdiv k práci, kterou chce toto navýšení krýt. Zmínil ale zároveň dilema, kdy tento krok ve sborech bude vnímán jako neuhlídaný „vnitřní dluh“. V kombinaci se stále ještě víceméně zvykovým rozdělením repartic (podle R. Mazura příliš nefunguje vnitřní solidarita se „slabšími“ sbory) to může být interpretováno jako selhání vedení církve a seniorátů. Sbory jsou nastavené na velké postupné zvyšování odvodů do personálního fondu, ale ne na skokové zvýšení těchto repartic.

V reakci na to vystoupil vedoucí tajemník ústřední církevní kanceláře Jaromír Plíšek z pozice instituce, která změnu navrhla. Zmínil, že ačkoli celocírkevní aktivity narůstají (organizace kurzů, akcí, kontaktů, vydávání tiskovin, ale i administrace sborů apod…), pravidelný příspěvek na tyto rozpočtové položky rok od roku klesá. Jde o dlouhodobé podfinancování aktivit, které se na základě toho buď ruší (investice, zejména do budov) nebo kryjí z dlouhodoběji naspořených rezerv. Aktuální návrh je tedy krokem k systémovému a pravdivému nastavení dnešní situace, přizpůsobení příjmů realitě. Jde o strukturální problém, kdy něco funguje, sbory a církev si na to zvykly, ale v rozpočtu na straně příjmů tyto položky chybí.

Člen synodní rady Jiří Schneider tuto argumentaci podpořil s poukazem na fakt, že jde o morální hazard. Počet administrovaných sborů narůstá, ale finanční břemeno této situace nese církev jako celek. Stejně tak deficitní stav panuje například v organizaci církevních aktivit pro mládež. J. Schneider v této souvislosti zdůraznil, že nebýt darů ze zahraničí, nebyla by naše církev schopna zaplatit chod oddělení mládeže. Dlouhodobý provoz ze zahraničních darů je přitom pro vyspělou společnost, jakou je ta naše, nepřijatelný.

V podobném duchu reagovali i další členové synodní rady. Daniel Ženatý v krátkém výstupu přirovnal situaci ke stavu, kdy jsme si zvykli na pohodlnou jízdu autem, ale přitom nemáme na palivo. „Pokud tedy nemáme na provoz, na který jsme si rádi zvykli, a rádi jej taky přijímáme, pak se dohodněme, čeho se zřekneme,“ reagoval D. Ženatý s tím, že taková informace nelze stanovit centrálně, shora, nýbrž vždy musí znít zdola. Jde o úkol synodu. Eva Zadražilová pak doplnila, že odmítá přistoupit na pojmenování „vnitřní dluh“. Každoročně se připravuje vyrovnaný rozpočet. Vždy se hledají zdroje. Když se ale nenajdou, škrtá se jako první v investicích, což je v principu špatné. V případě opravdu důležitých položek (administrace sborů) se pak sahá do rezerv. E. Zadražilová zdůraznila, že s návrhem přišla hospodářská komise, která jej staví na reálných ekonomických možnostech a situaci. „A je trapné, že stále žádáme o peníze v zahraničí,“ zakončila své vystoupení.

S pravděpodobnou reakcí sborů počítal Jiří Bureš. Zmínil, že situace bude vnímána jako špatné plánování dopředu. Dopadne na sbory, které budou šokem otřeseny a jejich dlouhodobé strategické plánování bude ohroženo. Skokové zvýšení považuje za hospodářsky nezodpovědné a je na synodu, aby nastavil postupné zvyšování. K tomuto názoru se připojil i Filip Keller. Podle něj chybí komplexnější uchopení situace. Sbory mají ochotu platit, ale musí to být věrohodné, vysvětlitelné a plánovatelné.

Ještě dál šel ve svém pohledu senior východomoravského seniorátu Petr Pivoňka. Zmínil, že ke sborům příliš nedolehne, co všechno činnost ústřední církevní kanceláře pokrývá. Měla by svou práci více prezentovat a nechat sbory více nahlédnout do toho, co za vysokými náklady stojí. Jaký objem práce, jaké výsledky…

Varovný hlas zazněl na konci rozpravy, kdy bylo z pléna připomenuto, že za pět let může dojít k vyčerpání dosud nastřádané rezervy a pak se situace bude muset řešit. Otázkou zůstává, nakolik a jak eliminovat onu spornou „skokovost“ opatření. Komplikovanost situace se nakonec odrazila i v závěru jednání. Synod odložil finální hlasování až na sobotu a uložil hospodářské komisi, aby se pokusila dát nějaký komplexnější návrh na postupné zvyšování repartic (spolu s návrhem oblastí, v nichž by bylo možné realizovat úsporná opatření).

Páteční dopolední jednání synodu

Od pátečního rána se na zasedání synodu ČCE řešily převážně hospodářské záležitosti.

Pamatujme na sbírky pro Jeronýmovu jednotu

Druhá náměstkyně synodního kurátora Eva Zadražilová vystoupila s tématem celocírkevních sbírek na Jeronýmovu jednotu. Poděkovala představenstvu za pečlivé zpracování dat, z nichž mimo jiné vyplývá výše sbírek za jednotlivé sbory. Ačkoli je Jeronýmova jednota pro naši církev nezastupitelná, její dílo a potřeby jsou v některých sborech jen velmi špatně propagovány. Z výše darů totiž vyplývá, že přibližně třetina sborů se téměř nezabývá tradiční sbírkou na dílo JJ a jejich příspěvky jsou menší nebo srovnatelné s příspěvkem na Hlavní dar lásky. E. Zadražilová prosí zástupce seniorátních výborů, aby o tématu při vizitacích diskutovali a povzbuzovali jednotlivá staršovstva k větší aktivitě v tomto směru.

Zástupce Ústředního představenstva Jeronýmovy jednoty Václav Hurt téma doplnil informací, že se aktuálně dokončuje její nový web, který by měl propagaci napomoci. Ta by nicméně měla směřovat primárně vždy do středu církve (faráři, presbyteři, členové sborů…). Jeronýmova jednota je přednostně dílem ČCE a sbory ČCE by jej měly tedy podporovat. Masivnější propagace navenek se proto nechystá.

Téma uzavřel Jan Matějka, který připomněl, že by přispělo k dobru věci, aby sbory, které využívají prostředků z Jeronýmovy jednoty, prezentovaly své záměry poněkud šířeji než jen v několika větách v pravidelném letáku. Možná toto napraví připravovaný web.

Fond pro vikáře rozšířen i na začínající kazatele a další vzdělávání duchovních

První náměstek synodního seniora Pavel Pokorný vystoupil s návrhem synodní rady, která připravila rozšíření tzv. „fondu pro vikariát“ tak, aby kromě podpory bohoslovců mohl podporovat i začínající kazatele a další vzdělávání farářů. Důvodem je mj. menší počet farářů, vikářů/bohoslovců… Fond čerpá svoje příjmy především z celocírkevních sbírek, proto P. Pokorný navrhl a synod následně schválil i adekvátní změnu názvu celocírkevní sbírky na Boží hod vánoční.

Synodálům se představili správci investičních fondů

Synodu se představili správci dvou investičních fondů církve, konkrétně fondů ČCE (A) a ČCE (B). Jednak zástupce fy Wood and Company, největšího obchodníka s cennými papíry v ČR a správce fondu ČCE (A), jednak zástupce fy Conseq Investment Management, správce investičního fondu ČCE (B). Celková výkonnost každého z fondů se pohybuje průměrně okolo 4,0% p. a. Díky tomu se např. (dle vyjádření zástupce) zvýšil objem prostředků druhého z fondů za dobu správy, tj. za uplynulých 13 let, v absolutních číslech cca o polovinu.

Schvalování zpráv

Synod schválil a přijal zprávu o hospodaření povšechného sboru, zprávu o hospodaření personálního fondu za uplynulý rok, zprávu Jeronýmovy jednoty a zprávu revizorů hospodaření povšechného sboru, stejně jako účetní závěrku povšechného sboru za rok 2017.

Schválen byl i návrh rozpočtu na rok 2018.

Odvody do personálního fondu do budoucna solidárnější?

Na úvod bloku týkajícího se personálního fondu plénum schválilo výši odvodu za neobsazené sbory pro r. 2019. Činí 17 700 Kč.

V obecné rovině dále synod uložil synodní radě, aby v rozpočtech pro léta 2019 a 2020 počítala s navýšením objemu prostředků na mzdy duchovenských zaměstnanců tak, aby umožňoval meziroční nárůst pohyblivé složky mzdy k 1. 1. 2019 a k 1. 1. 2020 průměrně o 1 000 Kč/měsíc na jeden celý úvazek.

V následující rozpravě k variantní koncepci odvodů do personálního fondu vystoupil Roman Mazur s návrhem solidarizace odvodů s odkazem na fakt, že výchozí pozice sborů není stejná. Návrh obsahuje paušální složku odvodu, která bude pro všechny sbory stejná. Ta bude doplněna variabilní složkou, která bude adekvátní možnostem sboru a bude přepočítána dle nastavených solidárních principů.

V podobném duchu doplnil téma boskovický farář Jiří Bureš. Podotkl, že zatímco nyní jsou se „slabšími“ sbory solidární jen někteří, nový návrh učí k solidaritě všechny. Navíc pomůže těm sborům, které v rámci církve nemají žádné jiné spřátelené, které by jim přispívaly. Taková „systémová solidarita“ bude užitečná pro všechny.

S podnětem v navazující diskuzi vystoupil i Zdeněk Šorm. Otevřel téma budoucnosti sborů. Odvod do personálního fondu je totiž jediným ekonomickým nástrojem, který sbory nutí přemýšlet a diskutovat o budoucí podobě jejich existence. Padly i návrhy, že by proměnlivá složka a její rozdělování byla například břemenem seniorátu apod.

Ideovou diskuzi nakonec přerušil konkrétní návrh, kdy synodálové svým hlasováním stanovili povinný odvod do personálního fondu fixně pro rok 2021 na 129 tis. Kč a v roce 2022 na 150 tis. Výše pro další roky je sice také stanovena, ale není fixní (vzhledem k dlouhodobějšímu horizontu). Prozatím ji komise nastínily a synodálové svým hlasováním přijali ve výších 170 tis. (2023), 190 tis. (2024) apod. (až do r. 2025).

V závěru bloku shromáždění schválilo navýšení příspěvku na pastoračního pracovníka. Od 1. ledna 2019 se zvedne z 60% na 85% odvodu za kazatele. Snahou je, aby příspěvek pokryl podobné roční procentuální náklady sboru jako je tomu v případě kazatelů.

Diakonie ČCE představila novinky

Už během obsáhlých dopoledních rozprav se o diakonické „intermezzo“ postaral člen správní rady Diakonie ČCE Štěpán Brodský. Představil mobilní platební terminál pro sbírkové účely. Diakonie má k dispozici celkem čtyři a je první organizací u nás, která si terminály pro automatické platby platebními kartami pro účely fundraisingu objednala. Během jednání platbu demonstroval Daniel Ženatý, a stal se tak prvním synodním seniorem přispívajícím bezkontaktně a bezhotovostně přímo během synodu ČCE.

Takřka před obědem představil ředitel Jan Soběslavský nové vedoucí pracovníky Diakonie Českobratrské církve evangelické. Kristina Ambrožová nově působí ve středisku humanitární a rozvojové spolupráce, Markéta Střížová povede Středisko sociální pomoci v Mostě a Miroslav Podhajský se stává ředitelem střediska diakonie v Sobotíně.