Strategický plán církve do roku 2030

Vedoucí strategické komise Roman Mazur představil v prezentaci obsáhlý materiál Strategický plán církve do roku 2030, který pro synod připravila strategická komise. Vychází z toho, že církev je společenství na cestě a potřebuje neustálou obnovu. Strategický plán měli všichni poslanci dopředu k prostudování v tiscích synodu. Nyní Roman Mazur upozornil pouze na několik podle něj důležitých bodů:

  • návrh na zřízení místa celocírkevního faráře pro duchovenskou službu, jakéhosi průvodce kazatelskou službou od jejího prvopočátku, kdy mladí lidé zvažují studium „na faráře“ až po její ukončení v důchodovém věku
  • upřesnění pravidel pro stanovování kazatelských úvazků v různých konstelacích (jeden farář se stará o jeden farní sbor; jeden farář pracuje na dvou menších farních sborech; kombinace farářské a kaplanské práce; vytváření farářských týmů…)
  • cílový stav pro postupné zvyšování farářského platu v roce 2030, který byl hlasováním stanoven na 1,2 mediánu mzdy v ČR

V rozpravě vystoupilo několik synodálů s upozorněním na dopracování některých aspektů. Zároveň zaznělo uznání za obrovskou práci, kterou odvedla strategická komise. Podařilo se jí strukturovat zásadní úkoly a vytyčit směr, kterým by se měla církev v nejbližší budoucnosti ubírat. Poslanci byli vyzváni, aby materiál posuzovali globálně s tím, že to je živý materiál, na kterém se bude dále pracovat.

Slovo k věci řekl děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Mrázek. Fakulta se potýká s velmi malým počtem studentů v oboru Evangelická teologie a podle něj úsporná opatření a nejistá budoucnost existence sborů k rozhodování pro studium bohosloví nepřispívá.  Vystoupila zástupkyně mládeže s připomínkou, že v celém dokumentu se mládež zmiňuje pouze na dvou (a to dost nepodstatných) místech. Přidala otázku, proč nebyl do strategické komise přizván zástupce mládeže. Další zástupkyně za mládež přidala připomínku, že studenti na fakultě mají svého studentského faráře, ale faráře pro mládež, kterého celocírkevní odbor pro práci s mládeží hledá, nikdo dělat nechce.

Roman Mazur

Předseda komise Mazur výhrady přijal a zároveň vysvětlil, že stručné body jsou shrnutím mnohého přemýšlení a jednání a u některých osvětlil, co dalšího za nimi stojí.

Dokument určuje sedm oblastí, které jsou pro další desetiletí života a práce ČCE identifikovány jako nejdůležitější, a ke každé přináší sadu navržených konkrétních opatření:

  • Živý a otevřený sbor
  • Zbožnost jako péče o víru
  • Srozumitelnost a misijní otevřenost
  • Klíčoví lidé
  • Přechod na samofinancování
  • Diakonie, kaplani a Evangelická akademie
  • Efektivní řízení a hospodaření

Následně vystoupili předsedové všech čtyř komisí synodu s výsledky jejich jednání. Jedna komise nepřijala žádné doporučení pro hlasování, další doporučila formulační změnu, aby synod strategický plán neschválil, ale pouze vzal na vědomí, aby se s dokumentem mohlo dále svobodně pracovat. Třetí a čtvrtá komise doporučila dokument přijmout a nepitvat detaily s tím, že se na něm bude dále pracovat a dle vývoje církevního společenství se bude měnit či doplňovat.

Další diskuse se vedla nad tím, zda předložený návrh má synod schválit, přijmout, nebo pouze vzít na vědomí, z čehož by vyplýval rozdílný přístup k plnění uložených úkolů.

Synod hlasováním strategický plán přijal.

Podle dalšího usnesení pověřuje synod synodní radu, aby s přijatým strategickým plánem seznámila církev. Uložil synodní radě, aby postupně naplňovala úkoly ve strategickém plánu obsažené a aby o tom synodu každoročně předkládala průběžnou zprávu. Synod vzal na vědomí, že plnění úkolu spojené s výdaji nad rámec rozpočtu povšechného sboru v daném roce bude vždy podmíněno nalezením potřebných zdrojů.

 

Pozdrav zástupce celosvětové Jednoty bratrské

Na počátku sobotního jednání pozdravil synod Raimund Hertzsch, člen vedení Jednoty bratrské, jenž má na starosti mezinárodní vztahy a misii. Připomněl společné historické kořeny našich církví a provázanost mimo jiné i tím, že ČCE přijala v časech krize pod svá křídla sbory české Jednoty bratrské a vytvořila z nich Ochranovský seniorát.

I v celosvětové Jednotě bratrské se potýkají s podobnými problémy, jako ČCE. Pracují na desetiletém strategickém plánu, přemýšlejí, jak ufinancovat platy farářů. K tomu přicházejí věci k řešení v zahraničních sborech, které se rozprostírají ve čtyřiceti zemích po celém světě, a vykazují velkou rozmanitost. Zatímco diarospora, zejména v Africe, roste, počty věřících v Evropě klesají.

Velkým úkolem, který sbory cítí jako potřebný, je péče o uprchlíky, zejména o ty, kterým hrozí po odmítnutí azylu deportace zpět do zemí, odkud uprchli.

S radostí Jednota bratrská sleduje oblibu a neustálé rozšiřování Hesel Jednoty bratrské, jež jsou překládány již do šedesáti jazyků a užívají se po celém světě. Právě v těchto dnech se losovala v Herrnhutu/Ochranově verše pro Hesla na příští rok, zmínil bratr Hertzsch.

Synod zasedal i v pátek podvečer

Páteční podvečerní jednání se konalo nad rámec původně plánovaného rozvrhu. Předsednictvo se totiž rozhodlo pokračovat v plenárním zasedání i po večeři a vzhledem ke zpoždění oproti původnímu harmonogramu se synodálové sešli v hlavním sále i v pátek od 19 hodin.

Došlo ke sloučení FS Ochranovského seniorátu v Koberovech s FS Ochranovského seniorátu v Železném Brodě.

Synod během tohoto jednání zřídil místo celocírkevního kazatele s určením pro školy EA v Brně a povolal na toto místo sestru Martu Židkovou na dobu určitou od 1. září 2019 do 31. srpna 2024 na pracovní úvazek ve výši 60%.

Mezi podporovaná místa se zařadily FS ČCE ve Škvorci a v Novém Městě pod Smrkem.

Už ve čtvrtek předsednictvo oznámilo, že vzhledem k organizačním komplikacím bude třeba revokovat loňské rozhodnutí o místě a času konání 2. zasedání 35. synodu. K termínovému posunu nakonec nedojde a příští jednání se tedy uskuteční ve dnech 21.–23. května 2020. O místě rozhodne předsednictvo. Synod také stanovil dobu konání 3. zasedání 35. synodu na dny 20.–22. května 2021. O místě konání rozhodne 2. zasedání 35. synodu.

Synod pokračuje do pozdních nočních hodin uzavřeným jednáním v komisích.

Nově přijatý investiční kodex ČCE

Etický investiční kodex ČCE definuje pravidla pro investování dlouhodobých finančních prostředků ve správě povšechného sboru, seniorátů, farních sborů i Diakonie ČCE, případně dalších právnických osob spadajících pod ČCE, ať už správa probíhá vlastními silami nebo prostřednictvím jiných subjektů.

Výčet pravidel nemůže být nikdy konečný a dokonalý. Vždy je třeba přihlížet k tomu, aby nebyly porušeny morální a etické zásady plynoucí z křesťanské víry, bylo dbáno o dobré jméno ČCE a nezapomínalo se přitom na prostředí, které pro své životy potřebujeme.

Mezi nepřípustné investice patří zejména jakékoliv aktivity, kde dochází k:

  • podpoře terorismu a zbrojního průmyslu,
  • podpoře násilí nebo bezpráví,
  • využívání dětské nebo nucené práce,
  • podnikání, které by vedlo k přímé podpoře pronásledování lidí na základě příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politického přesvědčení či náboženského vyznání,
  • podnikání, které by vedlo k přímé podpoře totalitního režimu,
  • produkci nebo distribuci tabáku, alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek,
  • těžbě deštných pralesů, nebo zpracování produktů produkovaných na jejich místě,
  • zásadnímu poškozování životního prostředí,
  • výstavbě či jinému nepřípustnému zasahování do vzácných biotopů a kulturního dědictví,
  • podnikání v oblasti hazardu, loterií,
  • podnikání založené na pyramidových schématech (letadlo),
  • půjčování na nepřiměřeně vysoký úrok,
  • podnikání zneužívající postavení chudých a zadlužených,
  • utrpení a týrání zvířat.

Při investování bude ČCE dbát také na to, aby docházelo ke snižování:

  • produkce nebo využití toxických a radioaktivních látek,
  • znečišťování vod, půdy nebo atmosféry,
  • těžby a spotřeby fosilních paliv,
  • těžby ostatních nerostných surovin, resp. materiálových i energetických vstupů,
  • eroze nebo degradace půdy,
  • výstavby na nových plochách úrodné zemědělské půdy,
  • negativních vlivů na životní prostředí obecně.

Vítaná je podpora cirkulární ekonomiky, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, inovativních technologií, komunitních řešení a rozvojových ekonomik v jejich snaze o snížení negativních dopadů na životní prostředí a život lidí.

Rozsáhlá debata o hospodaření povšechného sboru ve znamení odvodů do personálního fondu

Páteční jednací odpoledne zahájil pozdravem plzeňský biskup Tomáš Holub. Promluvil o své účasti na synodě o mládeži. „Nejvíce naslouchejte těm, se kterými nesouhlasíte,“ zakončil svůj pozdrav synodálům slovy papeže Františka.

Shromáždění mělo v tu chvíli před sebou přibližně půldenní skluz kvůli opakujícím se volbám do pastýřských rad a komisí.

Odvody do personálního fondu

Ke schválení rozpočtu na rok 2019 byla otevřena rozprava. V jejím úvodu vystoupil k návrhu zvyšování příspěvků do personálního fondu senior Ústeckého seniorátu Tomáš Matějovský. Zmínil, že odvody v navržené výši přesahují možnosti téměř všech sborů v jeho seniorátu a poprosil hlasující, aby to vzali v úvahu. V podobném duchu navázal i Filip Keller. Nezpochybnil navržená čísla, ale připomněl, že rozhodnutí o výši odvodů se každoročně na synodech revokují. Podtrhl význam proměnných, které do prognóz různě promlouvají, a proto v této situaci doporučil spíše zdrženlivost před stanovováním propočtů na dlouhé roky dopředu.

Roman Mazur následně zpochybnil návrh odvodů s tím, že je pro třetinu nejmenších sborů likvidační. „Nepotřebujeme miliardu na jistině personálního fondu, protože spolu se zvyšováním odvodů bude také ubývat sborů a farářů, které bychom z výnosů z těchto peněz platili,“ uvedl ve svém příspěvku. Petr Kopecký zmínil navíc psychologický efekt konečné výše odvodů (až na 680 tis. Kč v roce 2030) s tím, že suma může být demotivační pro sbory už v této fázi.

Miroslav Maňák, Jiří Schneider a Jan Matějka představili ekonomické rozvahy, které vedly k výpočtu postupného zvyšování odvodů. Br. Matějka upozornil, že nastavená výše odpovídá reálné situaci. I kdyby cílová částka měla být stanovena např. na 400 tisíc, bude nezbytné ji pak z roku na rok skokově zvýšit např. na 800 tisíc. Oproti tomu postupné zvyšovaní je realistické a snesitelnější. Ani kdyby to bylo pro část sborů likvidační, nevedly by plánované příjmy k miliardě na účtu personálního fondu. Argumentaci podpořil synodní senior Daniel Ženatý apelem na zvýšenou obětavost členů církve a na soustavné informování o této potřebě. „Dospělé řešení situace máme přece úplně na dosah. Proč stále nemáme odvahu otevřeně chtít po svých členech pravidelný salár ve výši 5% z platu? Naše problémy by tím byly vyřešené a i tyto diskuse by pak byly bezpředmětné.“

Václav Hurt navázal v podobném duchu: „Jsem vděčný za to, co řekl synodní senior. Chtěli bychom svobodu, ale bez vlastní odpovědnosti. Osobně jsem za odluku od státu vděčný. Trochu to bolí, ale máme na to. Zahraniční církve nás minimálně deset let informují, že postupně ukončí naši podporu. Víme to dlouho, jen jsme to nechtěli vzít na vědomí.“

Vedoucí tajemník ÚCK Jaromír Plíšek následně připomněl, že hlasování proběhne pouze o návrhu na následující dva roky, tj. do roku 2021. Ostatní čísla v modelu jsou informativní a ukazují směr. Leží na našich bedrech, abychom je vhodně a naléhavě komunikovali do svých sborů a k jednotlivým členům církve. Čím dříve, tím lépe. Financování církve má být starostí nejen vedení církve, ale každého jednoho jejího člena. Po této dlouhé diskusi synod schválil návrh rozpočtu pro rok 2019.

Další dlouhou diskusi potom vzbudila variantní koncepce odvodů do personálního fondu. Hovořilo se o jejím přínosu a o způsobu, jakým by se měl solidární odvod vypočítávat. Po dlouhé rozpravě a četných technických a procedurálních připomínkách byl návrh shromážděním synodu s drobnými obměnami přijat.

Odvod farního sboru se bude skládat z paušální části, jejíž výši stanovuje synod usnesením, a z poměrné části, která se pro jednotlivé farní sbory vypočítá podle stanoveného základu a výpočtového klíče, který zohledňuje život farního sboru za uplynulé období. Synod tedy usnesl, že pro rok 2020 se dělí na paušální část ve výši 140 000 Kč a základ pro výpočet poměrné části odvodu ve výši 20 000 Kč.

Investiční kodex, činnost ústředí a další jednání

Diskusi vzbudil i bod věnovaný investičnímu kodexu ČCE. Šlo o zadání loňského synodu, nad kterým se sešli zástupci investičního výboru, správců fondů, členové synodní rady i členové poradního odboru pro otázky životního prostředí při synodní radě. Investiční kodex byl po krátké rozpravě přijat. Jan Matějka upozornil, že správci investic ČCE se podle něj už rozhodují a jednají. Znění uvádíme v samostatném informačním boxu.

Inventura a ocenění činnosti povšechného sboru je obsáhlý materiál, který na žádost loňského zasedání synodu připravilo vedení ústřední církevní kanceláře. Synodu jej předložilo o rok dříve, protože vznikal i pro interní potřeby ÚCK. Dle vyjádření Jaromíra Plíška tento „interní audit“ neodhalil činnosti, které by jakkoli překračovaly obvyklé náklady, byly personálně nadhodnocené nebo zbytné. Apeloval na shromáždění, aby – v případě, že existuje ze strany synodu jakýkoli tlak na úspory v této sféře – sami synodálové doporučovali, které z činností má ústředí zrušit, resp. jaké celocírkevní aktivity nebo služby sborům chce církev zrušit. ÚCK dle provedeného auditu a dle svého vědomí dělá věci potřebné a pro ČCE nezbytné a dělá je nákladově efektivně.

Apel v tomto smyslu ještě výrazněji podpořil Daniel Ženatý. „Vznikl-li materiál na výslovnou žádost synodu, tak jej má nyní synod k dispozici a musí s ním naložit jen on sám. Nelze tuto odpovědnost přenést na synodní radu, tím méně na ústřední církevní kancelář,“ žádal synodní senior.

Matěj Opočenský následně navrhl, zda by v tomto mohla pokračovat strategická komise a priority hledat ona. V rozpravě se proti tomu ohradila Eva Zadražilová s tím, že se tím strategická komise rovněž zabývala a možnosti již hledala. „Kdyby byl prostor pro nějaké úspory, už by jej synod měl k dispozici,“ zakončila E. Zadražilová. Jan Plecháček a Zdena Skuhrová poté navrhli, aby byl materiál postoupen sborům a konventům s žádostí o vyjádření, o analýzu a návrh úspor. Po dlouhé diskusi vzal synod materiál na vědomí.

Po krátké přestávce synod zamítl návrh Pražského seniorátu, aby se synodní rada znovu podrobněji zabývala tím, o kolik procent je třeba zvýšit celocírkevní repartice. Podobně shromáždění zamítlo i další body: výzvu ke zdůvodnění nárůstu celocírkevních repartic (návrh Poděbradského seniorátu), zmrazení výše celocírkevních repartic do r. 2024 a audit hospodaření ÚCK (návrhy Brněnského seniorátu), úsporná opatření při stanovování celocírkevních repartic (návrh Západočeského seniorátu).

Naopak schválen byl rozpis celocírkevních repartic dle navrženého modelu na rok 2020 a celocírkevní sbírky pro rok 2020.

Technická debata vyvstala i v souvislosti s návrhem Poděbradského seniorátu, aby existovala možnost odměňovat faráře v důchodu, kteří vypomáhají službou ve sborech. Návrh sice nebyl přijat, ale pracovníci ústřední církevní kanceláře budou nezávisle na aktuálním jednání hledat ekonomicky a právně přijatelné řešení, protože jde o problém, který musí farní sbory řešit stále častěji.

 

Pozdrav ekumenického hosta

 

V pátek odpoledne otevřel jednání synodu pozdrav Tomáše Holuba, biskupa římskokatolické církve z Plzně a předsedy rady pro ekumenismus české biskupské konference. Ve velmi přátelském projevu zmínil Tomáš Holub svůj obdiv k demokratickým strukturám naší církve a zdůraznil důležitost kontaktů mezi jednotlivými církvemi a prosazování toho, co máme společné a co neseme do společnosti. Popřál synodu otevřené jednání a  moudré rozhodování. Na závěr připomněl, že podle jeho zkušeností  je velmi důležité naslouchat názorům těch, s kterými nesouhlasíme a podle toho případně korigovat názory své nebo většinové.