Rozsáhlá debata o hospodaření povšechného sboru ve znamení odvodů do personálního fondu

Páteční jednací odpoledne zahájil pozdravem plzeňský biskup Tomáš Holub. Promluvil o své účasti na synodě o mládeži. „Nejvíce naslouchejte těm, se kterými nesouhlasíte,“ zakončil svůj pozdrav synodálům slovy papeže Františka.

Shromáždění mělo v tu chvíli před sebou přibližně půldenní skluz kvůli opakujícím se volbám do pastýřských rad a komisí.

Odvody do personálního fondu

Ke schválení rozpočtu na rok 2019 byla otevřena rozprava. V jejím úvodu vystoupil k návrhu zvyšování příspěvků do personálního fondu senior Ústeckého seniorátu Tomáš Matějovský. Zmínil, že odvody v navržené výši přesahují možnosti téměř všech sborů v jeho seniorátu a poprosil hlasující, aby to vzali v úvahu. V podobném duchu navázal i Filip Keller. Nezpochybnil navržená čísla, ale připomněl, že rozhodnutí o výši odvodů se každoročně na synodech revokují. Podtrhl význam proměnných, které do prognóz různě promlouvají, a proto v této situaci doporučil spíše zdrženlivost před stanovováním propočtů na dlouhé roky dopředu.

Roman Mazur následně zpochybnil návrh odvodů s tím, že je pro třetinu nejmenších sborů likvidační. „Nepotřebujeme miliardu na jistině personálního fondu, protože spolu se zvyšováním odvodů bude také ubývat sborů a farářů, které bychom z výnosů z těchto peněz platili,“ uvedl ve svém příspěvku. Petr Kopecký zmínil navíc psychologický efekt konečné výše odvodů (až na 680 tis. Kč v roce 2030) s tím, že suma může být demotivační pro sbory už v této fázi.

Miroslav Maňák, Jiří Schneider a Jan Matějka představili ekonomické rozvahy, které vedly k výpočtu postupného zvyšování odvodů. Br. Matějka upozornil, že nastavená výše odpovídá reálné situaci. I kdyby cílová částka měla být stanovena např. na 400 tisíc, bude nezbytné ji pak z roku na rok skokově zvýšit např. na 800 tisíc. Oproti tomu postupné zvyšovaní je realistické a snesitelnější. Ani kdyby to bylo pro část sborů likvidační, nevedly by plánované příjmy k miliardě na účtu personálního fondu. Argumentaci podpořil synodní senior Daniel Ženatý apelem na zvýšenou obětavost členů církve a na soustavné informování o této potřebě. „Dospělé řešení situace máme přece úplně na dosah. Proč stále nemáme odvahu otevřeně chtít po svých členech pravidelný salár ve výši 5% z platu? Naše problémy by tím byly vyřešené a i tyto diskuse by pak byly bezpředmětné.“

Václav Hurt navázal v podobném duchu: „Jsem vděčný za to, co řekl synodní senior. Chtěli bychom svobodu, ale bez vlastní odpovědnosti. Osobně jsem za odluku od státu vděčný. Trochu to bolí, ale máme na to. Zahraniční církve nás minimálně deset let informují, že postupně ukončí naši podporu. Víme to dlouho, jen jsme to nechtěli vzít na vědomí.“

Vedoucí tajemník ÚCK Jaromír Plíšek následně připomněl, že hlasování proběhne pouze o návrhu na následující dva roky, tj. do roku 2021. Ostatní čísla v modelu jsou informativní a ukazují směr. Leží na našich bedrech, abychom je vhodně a naléhavě komunikovali do svých sborů a k jednotlivým členům církve. Čím dříve, tím lépe. Financování církve má být starostí nejen vedení církve, ale každého jednoho jejího člena. Po této dlouhé diskusi synod schválil návrh rozpočtu pro rok 2019.

Další dlouhou diskusi potom vzbudila variantní koncepce odvodů do personálního fondu. Hovořilo se o jejím přínosu a o způsobu, jakým by se měl solidární odvod vypočítávat. Po dlouhé rozpravě a četných technických a procedurálních připomínkách byl návrh shromážděním synodu s drobnými obměnami přijat.

Odvod farního sboru se bude skládat z paušální části, jejíž výši stanovuje synod usnesením, a z poměrné části, která se pro jednotlivé farní sbory vypočítá podle stanoveného základu a výpočtového klíče, který zohledňuje život farního sboru za uplynulé období. Synod tedy usnesl, že pro rok 2020 se dělí na paušální část ve výši 140 000 Kč a základ pro výpočet poměrné části odvodu ve výši 20 000 Kč.

Investiční kodex, činnost ústředí a další jednání

Diskusi vzbudil i bod věnovaný investičnímu kodexu ČCE. Šlo o zadání loňského synodu, nad kterým se sešli zástupci investičního výboru, správců fondů, členové synodní rady i členové poradního odboru pro otázky životního prostředí při synodní radě. Investiční kodex byl po krátké rozpravě přijat. Jan Matějka upozornil, že správci investic ČCE se podle něj už rozhodují a jednají. Znění uvádíme v samostatném informačním boxu.

Inventura a ocenění činnosti povšechného sboru je obsáhlý materiál, který na žádost loňského zasedání synodu připravilo vedení ústřední církevní kanceláře. Synodu jej předložilo o rok dříve, protože vznikal i pro interní potřeby ÚCK. Dle vyjádření Jaromíra Plíška tento „interní audit“ neodhalil činnosti, které by jakkoli překračovaly obvyklé náklady, byly personálně nadhodnocené nebo zbytné. Apeloval na shromáždění, aby – v případě, že existuje ze strany synodu jakýkoli tlak na úspory v této sféře – sami synodálové doporučovali, které z činností má ústředí zrušit, resp. jaké celocírkevní aktivity nebo služby sborům chce církev zrušit. ÚCK dle provedeného auditu a dle svého vědomí dělá věci potřebné a pro ČCE nezbytné a dělá je nákladově efektivně.

Apel v tomto smyslu ještě výrazněji podpořil Daniel Ženatý. „Vznikl-li materiál na výslovnou žádost synodu, tak jej má nyní synod k dispozici a musí s ním naložit jen on sám. Nelze tuto odpovědnost přenést na synodní radu, tím méně na ústřední církevní kancelář,“ žádal synodní senior.

Matěj Opočenský následně navrhl, zda by v tomto mohla pokračovat strategická komise a priority hledat ona. V rozpravě se proti tomu ohradila Eva Zadražilová s tím, že se tím strategická komise rovněž zabývala a možnosti již hledala. „Kdyby byl prostor pro nějaké úspory, už by jej synod měl k dispozici,“ zakončila E. Zadražilová. Jan Plecháček a Zdena Skuhrová poté navrhli, aby byl materiál postoupen sborům a konventům s žádostí o vyjádření, o analýzu a návrh úspor. Po dlouhé diskusi vzal synod materiál na vědomí.

Po krátké přestávce synod zamítl návrh Pražského seniorátu, aby se synodní rada znovu podrobněji zabývala tím, o kolik procent je třeba zvýšit celocírkevní repartice. Podobně shromáždění zamítlo i další body: výzvu ke zdůvodnění nárůstu celocírkevních repartic (návrh Poděbradského seniorátu), zmrazení výše celocírkevních repartic do r. 2024 a audit hospodaření ÚCK (návrhy Brněnského seniorátu), úsporná opatření při stanovování celocírkevních repartic (návrh Západočeského seniorátu).

Naopak schválen byl rozpis celocírkevních repartic dle navrženého modelu na rok 2020 a celocírkevní sbírky pro rok 2020.

Technická debata vyvstala i v souvislosti s návrhem Poděbradského seniorátu, aby existovala možnost odměňovat faráře v důchodu, kteří vypomáhají službou ve sborech. Návrh sice nebyl přijat, ale pracovníci ústřední církevní kanceláře budou nezávisle na aktuálním jednání hledat ekonomicky a právně přijatelné řešení, protože jde o problém, který musí farní sbory řešit stále častěji.