Shrnutí 1. zasedání 35. synodu

V budově Autoklubu ČR v pražské Opletalově ulici se od 16. do 18. května konal synod Českobratrské církve evangelické. Přibližně stovka účastníků jednala o společné budoucnosti, otázkách víry i o ekonomických záležitostech. Podrobné zpravodajství a detaily jednání naleznete v rámci stránky níže. Zde vám nabízíme krátký souhrn těch nejdůležitějších bodů a závěrů třídenního zasedání.

Strategický plán

Byl přijat Strategický plán církve do roku 2030. Dokument určuje sedm oblastí, které pro další desetiletí života a práce ČCE identifikovala strategická komise jako nejdůležitější a ke každé přináší sadu navržených konkrétních opatření. Věnuje se živému a otevřenému sboru, řeší zbožnost jako péči o víru, srozumitelnost a misijní otevřenost, klíčové lidi, přechod na samofinancování, diakonii, kaplany a Evangelickou akademii a efektivní řízení a hospodaření. S plánem bude nyní seznámena církevní veřejnost a postupně bude dílčími úkoly naplňován.

Průvodce kazatelskou službou

První kroky navržené ve strategickém plánu začal synod realizovat už letos. Zřídil místo celocírkevního faráře pro duchovenskou službu, tedy jakéhosi průvodce kazatelskou službou od jejího prvopočátku, kdy mladí lidé zvažují studium „na faráře“ až po její ukončení v důchodovém věku. V posledních letech se totiž stávalo, že mladí faráři odcházeli z činné služby, protože neměli potřebnou oporu, nedařilo se jim sladit pracovní a rodinný život nebo měli očekávání, která se nenaplňovala – pro všechny tyto případy bude k dispozici nový duchovní, který bude o službu farářů pečovat. Na tuto pozici byl zvolen Zvonimír Šorm.

Kazatelské úvazky

Synodálové dále upřesnili pravidla pro stanovování kazatelských úvazků v různých konstelacích (jeden farář se stará o jeden farní sbor; jeden farář pracuje na dvou menších farních sborech; kombinace farářské a kaplanské práce; vytváření farářských týmů, kdy se skupina farářů stará o skupinu sborů a mohou si práci dělit dle svých obdarování…). V souvislosti s farářským povoláním řešilo zasedání i otázku platu. Postupně by se měl dostat až na 1,2 násobek mediánu mezd v ČR v roce 2030.

Finanční soběstačnost a investiční kodex

Rozhodovalo se o mnoha ekonomických opatřeních, které řeší odluku od státu. Jejich společným jmenovatelem bylo postupné přebírání plné finanční odpovědnosti za fungování církve: rostoucí odvody do personálního fondu (z jehož výnosů se hradí platy farářů) i repartice (které sbory platí na zajištění chodu církve jako instituce) a s tím ruku v ruce jdoucí požadavek na vyšší finanční obětavost jejích členů. Odvod do personálního fondu se bude nově skládat z paušální části, jejíž výši stanovuje synod (pro rok 2020 je to 140 tis. Kč) a dále z poměrné části, která se vypočítá pro každý sbor zvlášť a zohledňuje jeho aktivity a život za uplynulé období.

S financemi souvisí i otázka investování. Loňské zasedání uložilo zabývat se při operacích na finančních trzích také otázkami etiky a životního prostředí. Protože ČCE investuje nemalé prostředky v investičních fondech, byl nyní přijat investiční kodex církve, který vylučuje takové nakládání s investicemi, které by podporovalo například neetické způsoby podnikání nebo neúměrné využívání neobnovitelných zdrojů a poškozování životního prostředí.

Při investování bude ČCE dbát také na to, aby docházelo ke snižování znečišťování vod, půdy nebo atmosféry, těžby a spotřeby fosilních paliv, eroze nebo degradace půdy, výstavby na nových plochách úrodné zemědělské půdy. Vítaná je naopak podpora cirkulární ekonomiky, energetických úspor, obnovitelných zdrojů, inovativních technologií, komunitních řešení a rozvojových ekonomik v jejich snaze o snížení negativních dopadů na životní prostředí a život lidí.

Konkrétním krokem k naplnění péče o životní prostředí bude i nově schválená možnost čerpat církevní prostředky z diakonických a rozvojových projektů také na energeticky úsporná a jiná environmentálně prospěšná řešení ve sborech a církevních budovách. „Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje,“ uvedli synodálové ve svém prohlášení. (Jeho celé znění si můžete přečíst ve zpravodajství níže)

Celocírkevní kazatelé a podporovaná místa

Během dalších jednání byli zvoleni noví celocírkevní kazatelé: Jan Štefan (studentský farář pro Evangelickou teologickou fakultu), Aleš Wrana (pro Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci), Mikuláš Vymětal (pro menšiny a humanitární aktivity), Tomáš Jun (pro podporované místo v Ústí nad Labem) a Marta Židková (pro Evangelickou akademii v Brně).

Mezi podporovaná místa se zařadil farní sbor ve Škvorci a v Novém Městě pod Smrkem. Nově vznikla možnost povolávat kaplany také pro diakonickou práci (vedle např. vojenských, nemocničních nebo vězeňských kaplanů).

Další jednání

Synodálové dále rozhodli například o sestavení komise, která se bude zabývat přípravou na rozhovor s lidmi z LGBTQ+ komunity, a také personálně naplnili oblastní pastýřské rady, které jsou nově jen tři. V minulosti byla zřízena pastýřská rada v rámci každého seniorátu, což mělo za následek jejich malé vytížení a z toho pramenící nedostatečnou praxi při rozhodování.

Představení nových pracovníků a hosté synodu

Mezi jednáními se představil nový ředitel nakladatelství a knihkupectví Kalich Petr Schwarz, noví ředitelé evangelických škol či středisek Diakonie. Delegáty pozdravili ekumeničtí hosté z Česka i zahraničí. Vrchní církevní rada Saské evangelické církve Martin Teubner, předseda rady pro ekumenismus české biskupské konference Tomáš Holub nebo člen vedení Jednoty bratrské Raimund Hertzsch.